Hudby (Čeština)

„Erlkönig“ ilustrace, Moritz von Schwind

Erlking Albert Vážnější, CA. 1910

úzkostný mladý chlapec je v noci přenášen svým otcem na koni domů. K jakémukoli domovu není vysvětleno; německý Hof má poměrně široký význam“ dvora“,“ nádvoří“,“ farmy „nebo (královského)“ dvora.,“Nedostatek specifičnosti společenského postavení otce umožňuje čtenáři představit si detaily.

Jako báseň odehrává, syn, zdá se, vidět a slyšet bytosti, jeho otec není; otec tvrdí, konejšivě naturalistické vysvětlení pro to, co dítě vidí – pramínek mlhu, šustění listí, třpytivé vrby. Nakonec dítě křičí, že byl napaden. Otec dělá rychlejší pro Hof. Tam si uvědomuje, že chlapec je mrtvý.,

Text

Legenda

příběh Erlkönig pochází z tradiční dánské balady Elveskud: goethova báseň byla inspirována Johann Gottfried Herder překlad varianta balada (Danmarks gamle Folkeviser 47B, od Petra Syv je 1695 edition) do němčiny jako „Erlkönigs Tochter“ („The Erl-king Dcera“), v jeho sbírce lidových písní, Stimmen der Völker in Liedern (zveřejněné 1778). Goethova báseň pak vzala na sebe svůj vlastní život, inspirující romantický koncept Erlkingu., Kantáta Elverskud opus 30 (1854, text Chr. K. F. Molbech) byl vydáván v překladu jako Erlkönigs Tochter.

erlkönigova povaha byla předmětem nějaké debaty. Název překládá doslovně z němčiny jako „Olše Král“, spíše než jeho běžné anglický překlad, „Král Elfů“ (který by byl vykreslen jako Elfenkönig v němčině). To bylo často navrhl, že Erlkönig je chybný překlad z původního dánského elverkonge, což znamená „král elfů.,“

V původní Skandinávské verze příběhu, protivník byl Erlkönig je dcerou spíše než Erlkönig sám; ženské elfové nebo elvermøer snažili polapit lidské bytosti, aby uspokojit jejich touhu, žárlivost a touha po pomstě.

nastavení hudby

báseň byla často nastavena na hudbu s ztvárněním Franze Schuberta, jeho Opus 1 (D.328), je nejznámější. Další pozoruhodná nastavení jsou členy Goetheho kruhu, včetně herečky Corony Schröterové (1782), Andrease Romberga (1793), Johanna Friedricha Reichardta (1794) a Carla Friedricha Zeltera (1797)., Beethoven se pokusil nastavit hudbu, ale opustil úsilí; jeho skica však byla natolik kompletní, aby mohla být zveřejněna v dokončení Reinhold Becker (1897). Několik dalších verzí devatenáctého století jsou verze Václava Tomáška (1815), Carla Loewe (1818) a Ludwiga Spohra (1856, s obbligatovými houslemi) a Heinricha Wilhelma Ernsta (polyfonické studium sólových houslí). Příkladem z 21. století je klavírista Marc-André Hamelin “ Etude No. 8 (po Goethe) „pro sólový klavír, založený na“Erlkönig“.,

Franz Schubert Složení

Slyšet Hudbu

	„Erlkönig“ Omlouváme se, váš prohlížeč má buď vypnutý JavaScript, nebo nemá žádný podporovaný přehrávač.Klip si můžete stáhnout nebo stáhnout přehrávač pro přehrávání klipu v prohlížeči., Ernestine Schumann-Heink
Problems playing this file? See media help.

Schubert’s autograph of a simplified accompaniment to his „Erlkönig“, one of several revisions

Franz Schubert composed his Lied, „Erlkönig“, for solo voice and piano in 1815, setting text from the Goethe poem., Schubert revidované píseň třikrát před zveřejněním jeho čtvrtá verze, v roce 1821 jako jeho Opus 1; to bylo seřazeno podle Otto Erich Deutsch jako D. 328 v jeho 1951 katalogu prací Schuberta. Píseň byla poprvé uvedena na koncertě 1. Prosince 1820 na soukromém setkání ve Vídni a veřejnou premiéru měla 7.března 1821 ve vídeňském divadle am Kärntnertor.,

čtyři postavy v písni – vypravěč, otec, syn, a Erlking – jsou obvykle všechny zpívá jeden zpěvák, občas, nicméně, práce se provádí čtyři jednotlivé zpěváky (nebo tři, s jedním užívání části obou vypravěč a Erlking). Schubert umístil každou postavu do značné míry do jiného vokálního rozsahu a každý má své vlastní rytmické nuance; kromě toho se většina zpěváků snaží pro každou část použít jiné vokální zbarvení.

1. vypravěč leží ve středním rozsahu a je menší.,
2. otec leží v nízkém rozsahu a zpívá jak v menším režimu, tak v major.
3. Syn leží ve vysokém rozsahu, také v menším.
4. Erlking vokální linky, v hlavní, se vlní nahoru a dolů, aby rozloženou doprovod: poskytuje pouze odpočinout od ostinato basy trojčata v doprovodu až do smrti toho kluka. Erlkingové linie jsou obvykle zpívány v měkčí dynamice.

pátá postava, kůň, je implicitní v rychlém triplet postavy, kterou hraje klavírista v celé práci, napodobování kopyta.,

„Erlkönig“ začíná klavírem, který rychle hraje trojčata, aby vytvořil pocit naléhavosti a simuloval cval koně. Mezitím bass přidává k dílu hororové téma. Tyto motivy pokračují po celou dobu. Každá ze synových proseb se stává hlasitější a vyšší než předchozí. Téměř na samém konci skladby se hudba zrychluje, protože otec se zoufale snaží přimět svého koně, aby šel rychleji, a pak se zpomalí, když dorazí. Klavír se zastaví před závěrečnou linkou, „In seinen Armen das Kind war tot“, než skončí dokonalou autentickou kadencí.,

kus je považován za velmi náročné provést vzhledem k vokální charakteristika požadované zpěvák, stejně jako jeho těžké doprovod, zahrnující hrací rychle opakované akordy a oktávy vytvořit drama a naléhavosti v poezii.

píseň byla přepsána pro sólový klavír Franzem Lisztem a klavírní doprovod zorganizoval Hector Berlioz. Hans Werner Henze vytvořil Orchesterfantasie uber Goethes Gedicht und Schuberts Opus 1 aus dem Ballett „Le fils de l ‚air“., K dispozici je také přepis pro sólové housle houslový virtuos Heinrich Wilhelm Ernst, považován za jeden z nejvíce technicky obtížné kousky, aby se hrát na nástroj.

Carl Loewe složení

Carl Loewe je nastavení byly publikovány jako op. 1, No. 3 a skládá se v 1817-18, v životě básně autora a také Schuberta, jehož verze Loewe to ne, tak vím. Shromážděné s tím byly Op. 1, No. 1, Edward (1818; překlad Skotské balady), a Č. 2, Der Wirthin Töchterlein (1823; Hostinského Dcera), báseň Ludwig Uhland., Loewe, inspirovaný německým překladem skotských pohraničních balad, vytvořil několik básní s elfským tématem; ale i když se všichni tři op. 1 zabývají předčasnou smrtí, v této sadě má nadpřirozený prvek pouze „Erlkönig“.

Loewe je doprovod je v šestnáctina skupiny šesti v devět-osm a označené Honem (rychle). Vokální linka evokuje tryskem efekt opakovaným postavy čtvrťová nota a třást, nebo někdy tři osminek, překrývající binární tremolo z semiquavers v klavíru., Kromě nevšední pocit pohybu vytváří velmi flexibilní šablony pro namáhání ve slovech správně padat v rytmické struktuře.

Loewe verze je méně melodický než Schuberta, s vtíravé, opakující se harmonické struktury mezi otevírací moll, fráze a odpovědi na v hlavní tónině dominantní, které se stark kvalitní, vzhledem k jejich neobvyklý vztah k domácí klíč., Vypravěč je fráze jsou ozvěnou hlasy otce a syna, otec nástupu do hlubší, rostoucí frázi, a syn lehce zvlněné, odpovědi na téma kolem dominantní pátý. Tato dvě témata také evokují stoupající a sténání větru. Elfí král, který je vždy slyšet pianissimo, nebude zpívat melodie, ale místo toho přináší nepodstatné rostoucí arpeggia, že obrys jediný durový akord (tlačítko domů), které zní současně na klavír v una corda tremolo. Pouze se svým posledním hrozivým slovem „Gewalt“ se od tohoto akordu odchyluje., Loewe je důsledkem je, že Erlking nemá žádnou látku, ale pouze existuje v horečnaté představivosti dítěte. Jako kus postupuje, první ve skupiny tří osminek jsou tečkovaných vytvořit dech tempo, které pak tvoří bass postava v piano řízení až do konečného krize. Poslední slova, války tot, skok z nižší dominantní nabroušené třetí tlačítko domů, tentokrát ne na hlavní, ale zmenšil akord, který se usazuje chromatically přes tlačítko domů na hlavní a pak menší.,